Osm odvážných žáků z druhého stupně naší školy se spolu s dvěma učiteli na začátku května vypravili na osm dní do Bosny a Hercegoviny, aby tam prozkoumali známé bosenské pyramidy. Přípravy na výzkum začaly už před půl rokem, kdy žáci sháněli informace, aby připravili prezentace svých vědomostí o tématu a vytyčili si své badatelské hypotézy.
Objevení pyramid u města Visoko je totiž často označováno jako kontroverzní a pravděpodobně většina lidí celou věc považuje za hoax a turistickou past k nabytí peněz. Najde se však také mnoho lidí, kteří v existenci starověkých pyramid věří a nejen to – do Bosny se sjíždějí ze spirituálních důvodů, aby tam v blízkosti pyramid a přilehlých tunelech Ravne meditovali a načerpali údajně léčivou energii tohoto pro ně až posvátného místa. Jedna ze sedmi hypotéz vypracovaných žáky tak například oslovovala otázku: „Byly pyramidy vytvořeny přírodou nebo člověkem nebo mimozemšťany?“.
Cesta vedla vlakem a autobusem přes Vídeň, Slovinsko a Chorvatsko, pro některé šlo o první výpravu mimo Evropskou unii a setkání s balkánskou a muslimskou kulturou. Na místě žáky čekal pobyt v přírodě nabitý náročnými pěšími výlety po vrcholcích pěti nejznámějších pyramid. Času nebylo nazbyt, úkolem bylo navíc projít si sedmi aktivitami a vše zaznamenat do deníku. Při svých badatelských dobrodružstvích se žáci také setkali s místními lidmi. Archeolog místního muzea jim poodhalil veřejnosti nepřístupné části budovy, poskytl cenné informace o historii regionu a nechal je skládat tisíce let staré střepy keramiky z archeologických vykopávek.
Semir Osmanagić, objevitel pyramid a dalo by se říci duchovní otec celého fenoménu, se s nimi setkal v parku Ravne a ochotně poskytl odpovědi na jejich otázky. Žáci také při další aktivitě oslovovali v ulicích obyvatele Visoka, aby jim předkládali otázky z připraveného dotazníku. Závěr expedice patřil dvoudenní návštěvě hlavního města Sarajeva a dalších zajímavých míst, např. sáňkařské dráhy v kopcích z olympijských her roku 1984 (na fotce) nebo hořce proslulého Tunelu spásy pod sarajevským letištěm.
Práce žáků ovšem po příjezdu domů neskončila. Kromě vypracování deníků a mapy Visoka je nutné se navrátit k původním hypotézám a možná je na základě zkušeností z Bosny přehodnotit.
Mgr. Jan Bařák a Mgr. Helena Koňaříková