S kytarou, ukulele a dobrou náladou jsme se 16. října s našimi žáky opět vydali na návštěvu do stacionáře Diakonie Dobromysl. Tentokrát to bylo v rámci projektu 72 hodin, jehož motto je: „Pomáhám, protože chci.“ A my se držíme myšlenky, že pomáhat se dá i úsměvem, milým slovem a písničkou.
Proto jsme si pro klienty stacionáře připravili kromě hudebního vystoupení i tvořivou dílnu, ve které jsme společně vyráběli malého papírového šneka. Ten se později stal hrací figurkou při naší kvízové hře. Soutěživou aktivitu si užili všichni – mladší i starší. Během plnění úkolů byl čas i na prosté povídání si a zvídavé dotazy, což přineslo mnoho úsměvů a radosti.
Rozloučili jsme se hudebním vystoupením. Zazpívali jsme písně od Zdeňka Svěráka, několik lidových písní a přidali jsme i něco moderního. Atmosféra byla velmi milá a dojemná – společný zpěv propojil generace a vytvořil krásný závěr našeho setkání.
Z návštěvy si odnášíme nejen nové zážitky, ale také pocit radosti z dobře prožitého času a z vědomí, že i malá pozornost může udělat velkou radost.
Těšíme se, že se do Dobromyslu zase brzy vrátíme.
Mgr. Monika Kristová Záslavová a Mgr. Aleš Linduška